Aneb "Ahoj, vitej v Kwale" po svahilsku. Nakonec me tedy opravdu Emily vcera rano vzbudila pred pul osmou s tim, ze opravdu pojedu do Mombasy. Takze jsem rychle dobalila, nasnidala se a s doprovodem Elizabeth se vypravila na autobus. Byl to peknej vopruz s takovym velkym baglem nairobskou mestskou dopravou, ale nakonec jsem to zvladla! Koupily jsme listek Nairobi - Mombasa za 1000 KES (cca 300 Kc). Prosly se jeste trosku po meste a rozloucily se. Elizabeth sem prijede 9. cervence, protoze 10. cervence zacina ten workcamp, ktereho se mam take zucastnit!
Bus byl takovy trosku horsi Student Agency bus, bez klimatizace, ale okna otevirat sla, takze pohoda. Po ceste jsme na chvili zastavili na obed - po nekolika dnech jsem mela kousek masa, ale fakt jen kousek! V busu samy cernosi a cernosky, byly jsme tam jen dve bile, ja a nejaka starsi pani. Po ceste jsem z okna videla v rece krokodyla a hnedka u silnice zebru. Bylo strasne zajimave pozorovat, jak jsme se priblizovali pobrezi, jak je krajina vlnitejsi a zelenejsi!
Do Mombasy jsme prijeli presne na cas tj. v sest. Mela jsem trosku strach, ze budu nekde do tmy cekat, ale nemusela jsem, protoze Salim uz na me cekal. Odmitli me vzit s tim baglem do matatu, tak jsme si vzali tuk-tuk - takovy maly kokos auto, co jezdi i na Kube. Tim jsme dojeli do pristavu. A to bylo maso! Vsichni pesmo, asi tisic cernochu cekalo na privoz a ja mezi nima. Drzela jsem se Salima jako kliste :o) Ale vsechno v pohode, zas nikdo na me necekl ani slovicko. Furt jsem mela ten 22kg bagl na zadech. Vystoupili jsme, to uz byla tma, trajekt jel teda asi jen 15 minut, ale tady se desne rychle stmiva. Vyhledali matatu smer Kwale a nasedli. Doprava pro me je tu desne levna, ale pro ne je to ukrutne drahy, ze radsi chodi kilometry pesky. Coz znamena, ze dopravou jezdi jen ti, co na to maji.
Vystoupili jsme v Kwale v centru, kde ted sedim v internet centru (3 pc) a sedli do taxi a jeli asi 5 minut kamsi do tmy. Trosku jsem zacala byt nervozni, kam to jako jedeme. Tam jsme vystoupili a sli nekam do tmy. Ja nevidela vubec nic, tak jsem se drzela co nejbliz Salima. Dovedl me do hlineneho domecku, tam jako ze budu bydlet. Je to takovy domek s dvorkem, velmi utulny, to jsem ale zjistila samozrejme az rano. Vecer mi to vsechno prislo brutalne drsny a strasidelny. Mam takovej malinkatej pokojicek bez okna, ale se zamykacimi dvermi. Trosku jsem si vybalila a byla pripravena vecere. Salim a Alice jsou moc prijemni, nemaji deti a ubytovavaji dobrovolniky. Poradne jsem se namazala repelentem a nelitovala, ze jsem zacala brat ta antimalarika, ac jsem jeste zadneho moskyta nevidela ani neslysela! Po veceri jsme si kratce povidali a sli spat. Musim priznat, ze jsem si vzala prasek na spani...
Rano jsem tedy zjistila, ze je to vlastne strasne roztomily domecek a vkusne a prakticky zarizeny. Rano me vyzvednul dalsi Salim, se kterym jsem sla do prace. Dneska byl orientation day, takze jsem cely den studovala nejaky materialy a v podstate se nudila. Takze jsme si povidali, coz bylo zajimavy. Doufam, ze takhle nebudou vypadat vsechny dny, nebo se tu zblaznim. Salim mi ale slibil, ze zitra uz budeme pracovat. Tak snad! Musim uz koncit, protoze tu na me ceka a je mi blby ho tu zdrzovat - i kdyz zadny African nikdy nikam nespecha!
Pa pa, trosku se mi styska, snad zacnu uz neco delat!
Já jsem nějak moc nepochopil, kam jsi tím trajektem vlastně jela. Jedno Kwale (které je ale od Nairobi dostupné suchou nohou) je mezi těmi národními parky a druhé jsem našel na ostrově Pemba Island (asi 50 km daleko).
OdpovědětVymazatJinak samozřejmě držím palce a sleduji s napětím :-)