Tak jsem tu zas. Spala jsem celou noc jako spalek. Rano jsem vstavala v pul osmy na budik, protoze jsem byla domluvena s Molly a Andrewem, ze s nima pujdu do centra. Oni se uz vratili z projektu a chteli nakoupit nejaky suvenyry a v centru uz jednou byli. Takze jsem poprve jela verejnou kenskou dopravou. Dostali jsme doporuceni, at nejezdime temi malymi matatu, ale jen velkymi modrymi nebo zelenymi busy. Stojite na zastavce, najizdi na ni mraky autobusu a tak se musi clovek zeptat, kam jedou. Cili je dobry vedet treba ulici nebo krizovatku, kde chce clovek vystoupit. Bus do centra stal 30 KES a je jedno, jak dlouho clovek jede (100 KES = asi 30 Kc). Dusevne jsem se pripravovala na brutalni nahaneni na trzisti, jako bylo treba v Turecku, ale ani tak hrozne to nebylo. Ja nic kupovat nechtela, takze jsem si povidala s jednou pani. Jsem se dozvedela, ze mam krasny vlasy a oci, ale stejne jsem nic nekoupila. :o) Vubec jsem byla pripravena na vetsi vopruz od mistnich lidi, ale nic. Asi je to tim, ze jsem ve meste... Uff, kdyz si vzpomenu na Turecko, tak tam to byla po tyhle strance pekna pruda.
Pak jsme prosli centrum, sli se podivat na radnici. Ja je tahla ke Kenyatta Conference Building, protoze je to prvni mrakodrap, co tu v Nairobi stal, ale uz zdaleka neni nejvyssi a nejnovejsi. Kazdopadne jsem chtela vyjet nahoru a udelat nejaky letecky fotky. Bohuzel tu byla nejaka mezinarodni konference, sjizdela se tu auta s vlajeckami a nas dovnitr nepustili. Tak mozna zitra.
Pak jsme se pomalu vraceli zas na zastavku a jeli zpet do KVDA rezidence na obed. A hadejte, co bylo k obedu! Zase ugali s tim podivnym zelim nezelim. A prej v tom regionu, kam jedu, to budu jist porad. No, to je vyzva :o) Po obede jsem absolvovala povidani na tema "ocekavani a obavy" a pak jsem sedela s Elisabeth a povidala mi o projektu, kam jedu. Budu to mit dost naslapnuty!
V Kwale district budu bydlet v casti Kinongo nebo tak nejak, v muslimsky rodine, ktera ubytovavala vsechny dobrovolniky, co tam kdy KVDA poslala. Takze proverena rodinka. Z KVDA tam jedu jedina, ale budou tam jeste dalsi 2 dobrovolnici od jine dobrovolnicke organizace. Pry budeme bydlet vsichni u te rodiny. Pry maji opravdu rodicovsky pristup, takze s nima mame mluvit uplne o vsem. Prvnich deset dni mam byt primo na projektu Shimba Hills, budeme sazet stromky, chodit do skoly diskutovat ochranu prirody a pry mozna nejake pruvodcovani. Je tam pry hodne turistu. Taky je to pry hodne bezpecna oblast, takze maminko a tatinku nemusite mit starost. 10.cervence zacina v Kwale workcamp, ted si nevzpomenu nazev, ale kazdopadne je to pod UNESCO a budeme pracovat na restauraci nejakeho posvatneho lesa, ktery je prave zarazen na seznam pamatek Unesco. Jsem zvedava. Pry budu mit porad co delat, to je dobre. Nesnasim nudu. I kdyz zacinam mit pocit, ze tomu zdejsimu zevlovani zacinam prichazet na chut. Kazdopadne po tom narocnem kvetnu a cervnu rozhodne.
No, smer Mombasa pojedu pravdepodobne ve stredu rano autobusem. Nekdo z KVDA me hodi autem na nadrazi a v Mombase me vyzvedne project leader a odveze me do domu te rodiny.
To je pro dnesek vse, venku uz na me ceka moje docasna kamaradka z Islandu :o)
Vzpominam na vas!
Ahoj cestovatelko a spisovatelko v jedné úžasné osůbce! To je tedy počteníčko, hltala jsem dychtivě každé slovo, a moc děkuju za tento on-line přenos :-). Je super, že cesta rychle utekla a i "zabydlování" probíhá v pohodě. Užij si adrenalinově a šťastně každý den a zasaď jim tam pořádnej prales :-). Moc se těším na další reportáže z pro nás tak neskutečně exotické země a z Tvého dočasného domova. Z Tvých popisů to vypadá docela civilizovaně - už se nemůžu dočkat fotodokumentace.
OdpovědětVymazatHanka z PCC