Hlasim se z Nairobi. Za Boha by me nenapadlo, ze se dostanu hned ten den, co prijedu, na internet. Ale v KVDA centru jsou se mnou uz lidi, co se vratili z projektu, takze jsou zorientovani, a ti mne vytahli s sebou do nejblizsi internet kavarny - nad samoobsluhou, za kterou bychom se ani v Jablonci nemuseli stydet :o))
Zacnu vcerejsim rannim odjezdem z Olesnice. Bylo to trosku hekticky, protoze jsem hodinu pred odjezdem na bus zjistila, ze moje krosna vazi 28 kg a ze je proste ukrutne tezka! A ze ji nikam daleko nedodnesu. Az mi z toho bylo do breku, jak se ve svym veku nejsem schopna sbalit - po tom, co jsem toho uz tolik zcestovala. Nicmene nebyl cas to uz redukovat, takze me Jirka vezl na autobus do Plavu a cekal se mnou, aby mi tu tezkou kravu pomohl nalozit. Bus mel zpozdeni, tak jsme meli aspon vic casu na objimani a ja osobne na zadrzovani slz. Zkratka - ja hrdina - byla namekko a nanerva - prujem od rana a dokonce me to natahovalo na blinkani. Proste jsem sama takhle dlouho nikde v cizi zemi jeste nebyla, no. U nasich jsem dostala svatecni obed a sla jsem prebalit krosnu. Zredukovala jsem to na nadhernych 22 kg. Ovsem za tu cenu, ze jsem privezla jen polovinu vsech darecku a polovinu obleceni, co jsem puvodne mela prichystano. Takze tu mam dvoje kalhoty, dvoje kratasy a ctyri tricka. Holt budu prat nebo si koupim nejaky mistni hadry.
Na letisti jsme si s nasima zamavali a ja vyrazila vstric dobrodruzstvi. Z cesty nejvtipnejsi bylo asi to, ze u gatu v Amsterdamu na let do Nairobi cekali vsichni cerni a bilych nas tam byla mensina. Par bilejch nas tam bylo hodne svetlejch, ale vetsina dost opalenejch, ti tu asi zijou nebo leteli z dovoleny na dovolenou. Let z Amsterodamu do Nairobi utekl dost rychle, hned po jidle jsem to zalomila a probudila jsem se skoro az na zemi. Usnula jsem u Avataru, ktery obcas pilot prerusoval hlasenim stavu zapasu Ghana - USA. Brutalni je, ze se tu strasne pozde rozedniva, az kolem sedmy a hrozne brzy stmiva, taky kolem sedmy. To budou kratky dny! No jo no, jsem kus od rovniku.
Hned jak jsem vylezla z letiste, tak jsem rozmenila vsechny dolary. Zjistila jsem, ze vizum stoji jen 25 a ne 50, coz byla dobra zprava. Za 280 dolaru jsem dostala neuveritelnej balik penez, pripadam si jak milionar. Kdyz jsem prosla vizovou procedurou a vylezla ven, uz na me cekali dva chlapici cerni jako bota - Alex a Leonardo. Nalozili me do Toyoty a odvezli do KVDA rezidence. Maji tam kancelar, spolecenskou mistnost, kuchyn a v patre kancl reditele a dva pokoje s palandami, celkem pro 8 lidi. Tolik nas tu taky dneska je. Americani, Skotove, Islandanka, Japonec, Francouz a ja. Lokalcum z KVDA jsem samozrejme musela ukazovat na mape, kde Cesko lezi. Jeste se zkusmo zeptam tech Amiku, jestlipak vedi, kde lezime ;o)) Vsadim boty, ze budou vedet pekny ho... Kazdopadne baraky, i ta nase rezidence, je obehnana ostnatyma dratama a na vrsku plotu jsou zabetonovany strepy skla. Stejne jako v Johanesburgu.
K obedu jsme meli Ugali (takovou hodne hutnou, tuhou kukuricnou kasi) jakoby se zelim, ale to zeli jako by se udelalo z listu od kedlubny a s rajcatama. Docela dobry a samozrejme jsme to jedli po africku tj. rukama. Pak jsme vyrazili na nakup, do ty samosky, nad kterou je tahle kavarna, kde ted pisu. Sli jsme v tech zastupech cernochu, okolo kterych jsem v JAR jezdila a rikala jsem si, ze bych se mezi nima bala. Ale vubec - je to uplne v pohode. Oni proste chodi pesky. Chlapi v oblecich, s notebookama. Nevim sice, co delaj, ze maj notebook a nemaj auto a nebo nejedou autobusem, ale to se asi casem dozvim. Nakoupila jsem nejaky vody, jogurty (v rezidenci je prekvapive lednicka) a chleba - cenove o trosku levnejsi nez u nas. Chleba samozrejme pouze toustovej - fuj.
K veceri se nam chysta asi nejaka mnamka. Alex si vzal pytel s necim, co vypada jako zelena cocka a prebira to tam a vyndava z toho kaminky atp. Emily pry bude varit. Mimochodem, z tech mistnich z KVDA mluvi slusne anglicky jen ona. Jinak je to des bes, vsechno odkejvou ale nic neodpovedi. To jsem na to zvedava na ty vesnici ;o))
Tak to je souhrnem vse, mejte se, na vsechny moc myslim!
Žádné komentáře:
Okomentovat